Biotextil: Ekologie II.

Ekologie? Až na posledním místě. Běžná produkce bavlny má velmi negativní dopad na člověka, zvířata a celé životní prostředí. Na její pěstování se spotřebovávají desítky milionů liber pesticidů. Pěstování bavlny pokrývá asi 2,4 % obdělávané půdy, ale používá se na ní až 25 % všech pesticidů a 11 % všech herbicidů. Včetně některých z těch nejvíce toxických. Na běžné tričko se použije asi 125 g chemikálií. Na ložní povlečení přes 1 kg.

Používané chemikálie. Zpracování bavlny přináší velké škody na celém světě. Toxické chemikálie - jako chlór a formaldehyd - se považují za karcinogenní. Běžně se ale používají v procesu barvení a bělení. Vstupují do životního prostředí a kontaminují půdu, vzduch a vodní toky. Jsme tak denně ve styku s množstvím chemických látek. Právě zbytky chemikálií ve tkanině pak způsobují nejrůznější kožní problémy, vyrážky a ekzémy. 

Bohužel jen málo bavlny z celého světa je organického původu i přes výrazný nárůst v posledních letech. V roce 2010 množství produkce organické bavlny vzrostlo o 15 %. Bohužel tím příběh používání škodlivých chemikálií na běžnou bavlnu nekončí. Pokračuje dál v distribučním řetězci - i skladování a přeprava bavlny je totiž spojena s použitím daších chemických látek (fungicidů). Bavlněná látka bývá také podrobena chemickému ošetření, aby zesílila a aby se oděvy z ní snáze udržovaly. Chemikálie pak zůstávají i po mnoha praní jako rezidua (zbytky) v oblečení.

Azobarviva. Další kapitolou jsou barviva. Zejména azobarviva, která mohou způsobit nehezké kožní reakce. Také formaldehyd, složka pryskyřice, která se používá pro snadnou údržbu tkaniny. Bohužel se ale používají i další přísady, jako antistatická činidla, změkčovadla, lubrikanty, amoniak, kyseliny atd. Bavlna tak dostává více syntetický charakter.

Chudoba a dětská práce. Poslední, ale neméně závažný fakt spojený s produkcí běžné bavlny, jsou sociální kritéria. Desítky tisíc drobných zemědělců dostávají za svou úrodu velice nízkou cenu a jsou odkázáni žít ve velké chudobě. Na produkci běžné bavlny používají množství jedů a jsou často nemocní. Nejhorší je, že mezi těmito zemědělci bývají často i malé děti, které pracují dlouhé hodiny bez jakékoliv ochrany. Každý rok více než 3 miliony lidí onemocní nemocemi způsobenými otravami z pesticidů. Mnoho z nich bohužel zemře.

Vodní zdroje. Dalším problémem je množství použité vody na zpracování bavlny. Pro výrobu 1 kg bavlny je v průměru potřeba neuvěřitelné množství 11 000 litrů vody. To vychází na celých 11 litrů vody na pouhý 1 g bavlny. Běžná sada povlečení na jednolůžko váží jen něco málo přes 1 kg. Tak si to spočítejte. 45 % vody se používá na růst bavlníku. Zbytek tvoří odpad, který vzniká při používání chemických hnojiv při pěstování a ředění, v celém výrobním procesu.

V roce 2010 se vyrobilo více než 24 000 000 000 liber bavlny. To znamená, že se kvůli produkci bavlny kontaminovalo 50 miliard m3 vody. V některých indických státech, kde neprší vůbec nebo jen velmi málo, již existují studny 100 stop hluboké. Pro výrobu organické bavlny se používá také velké množství vody, ale přesto je mnohem nižší než je tomu u běžné bavlny.

Za jakou cenu? Bavlna se již pěstuje dlouho - asi 5 000 roků - a vyrábí se z ní oblečení. Bavlna se těší tak velké popularitě mimojiné proto, protože se hodí pro produkci a zpracování ve velkém množství. Na bavlnu se začaly uplatňovat nové technologie v oblasti pěstování rostlin, monokultury, hnojiva, chemické pesticidy a později geneticky modifikovaná semena bavlníku. Výsledkem této gigantické produkce je levnější oblečení. Ale za jakou cenu? Za cenu katastrofických dopadů na člověka, zvířata a životní prostředí.